Tanec zvaný také šermovaná pizzika (pizzica scherma, pizzica alla scherma, pizzica schermata) je občas mylně označován jako tanec mečů (danza delle spade).

„Šermovaná pizzika je de facto jediný etnický tanec, který skutečně přežil [v Salentu] bez přerušení kontinuity.“1

Je to tedy tradiční jihoitalský lidový tanec typický pro oblast Salentinského poloostrova, představuje poskokový tanec dvou mužů v rytmu hudebního stylu pizzika-pizzika. Jde o duel, o fingovaný souboj, inscenovaný spontánně, tzn. bez ustálené choreografie, avšak s pevnými pravidly, s osobitým stylem a gesty, vášní a nadšením.

V minulosti se při seriózních duelech používaly nože, které často způsobovaly usmrcení či poranění protivníka. Nyní se gestikuluje bez nožů, jen holýma rukama, resp. vztyčenými ukazováčky a prostředníčky (a ostatními prsty v dlaních) se symbolicky zpodobňují nože, kterými tanečník jakoby šermuje a zasahuje protivníka. Duely měly různé příčiny; jednou z nejčastějších byla otázka cti či nenávist soků v lásce.

Šermovaný tanec se zachoval dodnes díky jarmarku při slavnostech sv. Rocha, konaných 15. – 16. srpna v městečku Torrepaduli (provincie Lecce, předměstí obce Ruffano). Je zde předváděn za doprovodu salentinských tamburín a foukací harmoniky. Slavnost proslula ve světě pravě touto koncentrací a velkolepou přehlídkou vyhlášených bubeníků a tanečníků.

Tančilo se mj. na rodinných slavnostech. Dnes je vidět šermovaný tanec v provedení spíše starší generace, například při slavnosti sv. Petra a Pavla v Galatině, v noci z 28. na 29. června.

1 Gala, G. M., Sonu, saltu, cantu, coloribus. Balli tradizionali fra storia e società, Il Folklore d’Italia / Le Regioni d’Italia, 2007, II, s. 37.